Historie sboru

Oheň měl od pradávna pro člověka nesmírný význam. Blahodárný účinek jeho tepla chránil první lidi před zimou, poskytoval ochranu před dravou zvěří, Člověk se naučil na ohni připravovat pokrmy, mýtit pomocí něho lesy, měnit je na úrodnou půdu, tavit rudu a vyrábět z ní různé nástroje a nářadí. Oheň byl takto člověku dobrým sluhou.

Jakmile však člověk ztratil nad ohněm vládu, měnil se požár, který ničil výsledky lidské práce, a stal se člověku zlým pánem. Lidé poznali, že před požárem se mohou chránit jen kolektivní pomocí. Pouhá ochota a obětavost lidé bez valných zkušeností, organizace, dostatku vody a hasebního nářadí, většinou nestačily zdolat zhoubný živel. Proto se lidé začali sdružovat, zakládat spolky a v nich společně organizovaně bojovat proti tomuto živlu. První zmínky o organizacích tohoto druhu máme již z doby římské. V našich zemích se objevují první požární směrnice ve statutech měst ve 14. století. Myšlenka kolektivní ochrany obcí a měst byla svým způsobem pokroková, ale největší rozmach přišel až v 19. století, které se neslo ve znamení osvícenství a pokroku.

Lidé i obce získávali více svobody, vznikal společenský život, jenž organizovalo množství spolků. Mezi ně vždy patřily spolky hasičské, které měly za úkol ochránit obce a měst před ničivými požáry, které v té době představovaly velké nebezpečí.

Podobně jako jinde i vedení naší obce v roce 1878 pomýšlelo na zabezpečení se v případě požárů a rozhodlo o zbudování vozní stříkačky. Radní se dohodli, že bude pořízena za nájemné honů jeho excelenci panu hraběti Mitrovskému pronajatých na 15 roků dopředu. Dle zápisu v kronice byla vypočtena částka 700 zlatých. To se také uskutečnilo za vydatného přispění starosty obce Jana Hájka a radního Jana Jílka.

O rok později v roce 1879 bylo rozhodnuto založit hasičský sbor. K tomuto účelu byly zhotoveny stanovy, které obecní výrob přijal 17. července 1879 a zaslal je ke schválení na c.k. místo držitelství v Brně, které je 3. října 1879 schválilo.

Zakládajícími členy našeho sboru byli: Jan Hájek, Jan Jílek, Antonín Zelený, Josef Pyšný, Josef Zloch, František Doležal, František Šťastný, František Skoumal a Vilém Beran.

Po založení měl sbor 35 činných členů a 3 členy přispívající. Čestné členy měl čtyři a to: pan hrabě Mitrovský, jeho lesmistr pan Vejpustek, pan Skryja—ředitel pernštejnského panství a ředitel velkostatku na Rožínce pan Ptáček.

Protože náklady na pořízení stříkačky a ostatních potřeb převyšovaly počáteční vklad za pronájem, museli přispívat i činní členové.

Hlavními podporovateli spolku byla obec Rožná, jeho veličenstvo císař František Josef I. a čestní členové našeho sboru.

Od roku 1881 byl sbor členem Jednoty podporovací pokladny hasičské v Brně

Během prvních deseti let od 3. října 1879 až do 21. července 1889 se sbor zúčastnil deseti ohňů a dvakrát se pro dálku vrátil.

K desátému výročí založení sboru byl v Rožné pořádán sjezd župní jednoty hejtmanství novoměstského s veřejným cvičením a výletem do Templu u Rožínky.

Mezi léty 1889 a začátkem 1. světové války se členská základna pohybovala mezi 20 až 35 členy.

Další informace o činnosti sboru z tohoto období jsou pouze útržkovité. Co se týče zásahů, vyjížděli například k požáru do Blažejovic, Dolních Rozsíček, Strážku a jinde v našem okolí. Mezi nejvzdálenější výjezdy patřily požáry v Dolních Loučkách a Olešinkách v roce 1911. Dále lze ze záznamů vyčíst i údaje o účastech našeho sboru na církevních oslavách a pořádání tanečních veselic. Je také zdokumentováno několik úrazů, které se při požárech staly. Zde je jeden příklad za všechny, jenž zároveň dokazuje lásku ke sboru.

Koncem roku 1914 byla stávající stříkačka shledána za již nedostatečnou a bylo rozhodnuto o nákupu nové. V únoru 1915 tedy byla zakoupena dvouproudní stříkačka s veškerým příslušenstvím od firmy R. A. Smejkal v ceně 2490 Korun. Tato částka byla uhrazena většinou z milodarů a ze sbírky mezi občany jak naší obce, tak i okolních vesnic.

V průběhu let 1915-1918 sbor nevyvíjel prakticky žádnou činnost.

V období mezi světovými válkami sbor naplno pracoval, což dokazují zápisy o účasti na požárech v širokém okolí a také se aktivně účastnil společenského života obce. Za zmínku jistě stojí účast na přivítání prezidenta Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem roku 1928.

V první polovině roku 1929 byla zakoupena nová motorová dvouproudní stříkačka s příslušenstvím a 22 kusů nových přilbic. Stroj byl představen na veřejném cvičení 16. června 1929 u příležitosti župního sjezdu v Rožné a oslav 50. výročí založení sboru. V tomto roce měl sbor 23 členů a 9 členek. Hasičská zbrojnice se v té době nacházela v horní části radnice v prostorách bývalé školy.

Za další zmínku stojí činnost v místním ochotnickém sboru, účasti na soutěžích a poplachových cvičeních, kde byla předváděna motorová stříkačka. Například 26. června 1932 byla provedena ukázka hašení požáru v Horní Libochové.

Oslavy 60. výročí založení sboru v roce 1939 se konaly 2. července u lidového domu. Za 60-ti letou činnost ve sboru převzali z rukou krajského náčelníka hasičstva čestnou medaili bratr František Humpolík, bratr František Kabelka a bratr Vilém Kabelka. Během programu bylo předvedeno několik druhů hašení požáru. Hašení před sto lety—pouze putýnkami a berlovkou, hašení před padesáti lety—ručním strojem a hašení moderním motorovým strojem.

V průběhu 2. světové války, byla činnost sboru dobrovolných hasičů, stejně jako ostatních spolků v naší obci, omezena na minimum nebo úplně zastavena.

Z historických pramenů vyčteme, že se ještě na podzim roku 1939 konaly tradiční hody s májí a zábavou, kde zisk činil 257 korun. Na valné hromadě konané dne 15. května 1940 však byly zrušeny všechny plánované akce toho roku.

10. února 1941 na 62. valné hromadě byl přijat návrh na uspořádání taneční zábavy. Ta se také uskutečnila se ziskem 298 korun 30 haléřů.

Jelikož Němci prakticky všechny spolky i akce zakázali, poslední schůze našeho sboru se konala 25. ledna 1942 za účasti 25 členů. Po této schůzi se činnost sboru fakticky zastavila. Mnoho našich členů se však zapojilo do odbojového hnutí proti fašismu i za cenu nejvyšší. Vzpomeňme například na našeho člena, bratra Jana Cimbálník, jenž se nevrátil z koncentračního tábora.

Zároveň je ale nutno podotknout, že někteří členové se pravděpodobně v této době nechovali jako vlastenci, jelikož veškerá dokumentace z tohoto období byla na první poválečné schůzi konané dne 6. ledna 1946 zlikvidována.

19. dubna 1946 bylo dokonce navrženo rozpuštění hasičského sboru, což zbytky členské základny schválily.

24. dubna 1946 přijel do Rožné okresní velitel hasičstva bratr Matyášek a na radnici za přítomnosti občanů obce bylo rozhodnuto o pokračování činnosti sboru. Sestavením staronového sboru byl jako okresní vzdělavatel pověřen bratr František Vrbka.

V květnu téhož roku měl náš sbor již 26. členů. Po překonání této krize začali hasiči opět plně fungovat ke spokojenosti vlastních členů a také představitelů obce. V červnu téhož roku byla obcí schválena modernizace vybavení sboru.

Postupem času obec schvalovala a záhy pořizovala stále další modernější vybavení. V roce 1949 bylo zakoupeno nákladní auto OPEL BLITCZ za 81 000 Kč.

Mezi léty 1950-1952 probíhala výstavba nové hasičské zbrojnice. Tato nám slouží s drobnými úpravami do roku 2011, kdy nám obec dostavěla novou moderní zbrojnici, kam jsme se záhy přestěhovali.. V létě 1955 byla zakoupena nová stříkačka DS 16 a o pár let později stříkačka PS 8.

Na přelomu padesátých a šedesátých let byla pořízena Tatra 805. Tím byla modernizace našeho sboru dokončena na dlouhá desetiletí.

Až 90. léta, která byla ve znamení velkých změn, konečně přinesla další novou techniku. V roce 1992 byla pořízena stříkačka PS 12 a o dva roky později se zázemí sboru přestěhovalo do nových prostor vedle garáže. Největší zlom nastal v roce 1995, kdy byla pořízena cisterna CAS 25 a v dalším roce jsme byli přeřazeni z páté do třetí zásahové skupiny.

V roce 1996 bylo výkonným výborem SH ČMS uděleno nejvyšší hasičské vyznamenání Řád sv. Floriána našemu bratru Karlu Sedlákovi za jeho celoživotní práci pro rozvoj hasičstva.

V rámci projektování složek ochrany obyvatelstva jsme se stali integrovaného záchranného systému a ve spolupráci s profesionály se účastníme školení, výcviku, námětových cvičení a samozřejmě také zásahů u požárů, dopravních nehod a jiných technických pomocí.

Další rozšíření naší techniky proběhlo v roce 2002, kdy byla zakoupena stříkačka PPS 12 se skříní, která dnes slouží převážně jen jako soutěžní.

V roce 2017 jsme získali nové zásahové vozidlo CAS 24/3200/500 – S3Z na podvozku TATRA 815 4×4.1.

Sdílejte!